Pravidla použití mezer:

Mezera následuje:

• za vypsaným slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo členícím znaménkem.

Mezeru neděláme:

• za tečkou – v e-mailových a internetových adresách (antypa@antypa.cz, http://antypa.cz), v peněžních částkách (100.000 Kč), při číselném označování částí textu (1.2.4.1), v titulech (Ph.D.);

• za čárkou – k vyznačení desetinných míst (120,5);

• před/za dvojtečkou – při psaní časových údajů (13.45 h), v internetových adresách (viz výše), k vyjádření skóre (5:2) nebo měřítka (1:10 000);

• před/za spojovníkem (2010−03−03, aramejsko-svahilský, budu-li, Brno-Komárov);

•  před/za pomlčkou – ve významu „až, až do“ (1990–2010, str. 39–45, leden–červen);

• před/za lomítkem (150 km/h, účet č. 260117880/0300, č. 234/2009 Sb.);

• následuje-li více členících znamének za sebou (hráli Varhanovu „Technooperu“);

• za znaménky +, -, vyznačují-li hodnotu čísla (-6 ˚C);

•  při psaní samostatných výše položených značek (3 m2, 25˚, disketa 3,5˝);

• při psaní indexů (H2SO4).

Mezera mezi řádky: 

• neboli řádkový proklad – by měl činit 122 % velikosti písma, např. písmu 15 odpovídá proklad 18,3, je pravidlem pro jeho zmenšení/zvětšení;

• určuje se v závislosti na stupni a typu písma a šířce sazby;

• ovlivňuje světlost/tmavost sazby a čitelnost textu;

• velikost je obvykle 2 body pro písmo 9–12 bodů;

• v textových editorech se nezadává proklad, ale řádkování – 1,5 řádku pro písmo 9–12 bodů.

Mezera mezi literami/písmeny:

• je dána šířkou znaku;

• počítačová sazba dovoluje mezery zmenšovat a zvětšovat;

• textové editory a DTP programy umožňují proklad liter libovolně nastavit;

• změna mezer mezi písmeny se nazývá prostrkávání – vložení stejné mezery mezi všechny znaky označeného textu, v celém textu (článku/knize) by mělo být prostrkání stejné;

• může sloužit k zvýrazňování, ale pouze v krajních případech – nedoporučuje se;

• kerning – vyrovnání/přizpůsobení mezer mezi dvěma konkrétními znaky/písmeny/slovy, kerningovým párem – negativní kerning (přiblížení dvou konkrétních znaků) či pozitivní kerning (odsazení dvou konkrétních znaků), používá se např. u velkých nadpisů nebo mezi číslicemi (MN × AV), písmo musí obsahovat tzv. kerningové informace, aby text neobsahoval nepřiměřené mezery mezi znaky a vypadal esteticky.

Mezislovní mezera:

• základní mezislovní mezera má ideální velikost ⅓ čtverčíku, šestibodové písmo má mít mezislovní mezeru 2 body, desetibodové 4 body a osmnáctibodové 6 bodů, dává se přednost užším mezerám před širšími;

• v počítačovém písmu má znak pro mezeru  přednastavenou šířku většinou na ¼ čtverčíku;

• používá se v sazbě na praporek nebo při sazbě básní – typograficky je to sazba ideální – má základní (stejné) mezislovní mezery;

• při tzv. zarovnání do bloku se mezery rozšiřují – nastavení minimální (1÷4 em) a maximální (1÷2 em) velikosti;

• čtverčík je pojem z dob olověné sazby – je to čtverec o hraně odpovídající šířce písma, horizontální (relativní) typografická míra pro mezislovní mezery, velikost zarážky apod., šířka      se rovná kuželce písma (znaky v proporčním písmu nemají stejnou velikost, proto od sebe slova neoddělujeme stejně širokými mezerami);

• kuželka je velikost/výška písma + řádkový proklad.

Mezery v normální sazbě:

• počítačová sazba předpokládá, že znaky (středník, dvojtečka, otazník a vykřičník) jsou ve verzi    „s nálitkem“, tedy s předsazenou mezírkou – mezi posledním znakem a uvedenou interpunkcí je mezera o velikosti 1/12 čtverčíku;

• některá písma „nálitek“ obsahují, některá ne – není ale žádoucí např. otazník nebo vykřičník oddělovat od předchozího výrazu běžnou mezislovní mezerou, mohl by se pak ocitnout na začátku nového řádku;

• doladění mezírky před uvedenou interpunkcí u náročnějších textů je prací zkušeného sazeče.

Velikosti mezer:

• normální mezera – po mezerníku, v sazbě na praporek mívá přednastavenou základní šířku na ¼ čtverčíku, ovšem ne vždy, vše závisí na „optimálním“ nastavení v daném programu;

• proměnná mezera – s proměnlivou velikostí, která se při zarovnané sazbě přizpůsobuje;

• nerozdělitelná mezera – základní velikost ¼ čtverčíku s možností proměny, zamezuje nežádoucímu oddělení předložky a slova na konci řádku;

• pevná mezera – neměnná velikost ¼ čtverčíku, brání rozdělení číselné hodnoty a jednotek, není vhodná pro spojení předložky a slova, v závislosti na těsnosti sazby se pak může lišit od  ostatních mezer v řádku.